Přednášky

Vyhledávání

biskup Václav Malý

Jít tam, kde nejsou viditelné úspěchy hned

Druhé setkání z cyklu Iniciativa 17-11 o sociální nauce církve neslo název „Církev a očekávání současného světa“. Hostem v Divadle Miriam byl 4. února pražský světící biskup Mons. Václav Malý. Během večera odpověděl mimo jiné na tyto otázky: Jak přispěla vlastní životní zkušenost k jeho zájmu o společenské a politické otázky? Co pro něj v této souvislosti znamenala osoba polského papeže Jana Pavla II.? Souvisí živá víra s prací pro společnost a s hledáním společného dobra? Co dělá Rada Iustitia et Pax při České biskupské konferenci? Co vidí on sám v dnešní společnosti jako nejnaléhavější?

Václav Malý se občansky angažoval už v době před listopadem 1989. Byl signatářem a mluvčím Charty 77, během „zázračného roku“ (Jan Pavel II.) moderoval velké mítinky na Václavském náměstí i jinde. Poté sám od sebe z veřejného života odešel do duchovní správy v Praze-Holešovicích. Coby biskup se ovšem jakoby obloukem ke svému společenskému angažmá vrátil. Z českých a moravských biskupů se vyjadřuje asi nejaktivněji ke konkrétním sociálním otázkám, cestuje po světě, jako představitel církve hovoří s křesťany na různých místech naší vlasti a podporuje aktivity některých neziskových organizací. Úlohou biskupa je reprezentovat a stmelovat církev i „stavět mosty“ mezi křesťany a nekřesťany.

V diskusi se Mons. Malý vrátil výstižně k minulosti: „Naše společnost byla v listopadu 1989 nemocná a to nebylo možné změnit během několika let.“ Většina lidí se v době totality naučila dělat něco jiného doma a něco jiného navenek. Režim orientoval lidi jednostranně na konzum, který byl nejdostupnější formou „úniku“ před nepříliš povzbudivou realitou. V 90. letech kladla tehdy nejsilnější politická strana jednostranný důraz na ekonomické otázky. Neméně důležité otázky právní zůstávaly na okraji pozornosti politiků, médií i celé společnosti, což se později vymstilo. Klasickým příkladem útěku před realitou bylo jednání současného prezidenta, který o nás hovořil jako o „evropských premiantech“. Společenské změny ale probíhají nepozorovaně a pozvolněji, než se často domníváme.

Dvojí normy, dvojí způsob chování se poznenáhlu dostaly i do života křesťanů, kteří byli často nuceni svou víru skrývat či neprojevovat. Jisté modely chování tak bohužel přetrvávají dál. Je třeba neustále zdůrazňovat, že víra nepatří jen do soukromí, kostelů či modliteben. Víra, k níž podstatně patří slavení liturgie uvnitř společenství, prostupuje celý život křesťanů. Přinášíme evangelium do našich rodin či pracovních vztahů? Nejsem křesťanem či křesťankou jen „na chvíli“, jen „někde“, jen „já sám“? Biblickou inspirací pro V. Malého je všestranná postava apoštola národů. Požehnáním bylo pro něj setkání s papežem Janem Pavlem II. Václav Malý zdůraznil jeho hluboký smysl pro modlitbu, rehabilitaci myšlenky lidských práv – mezi které patří i právo svobodně vyznávat své náboženství. Tento velký papež publikoval tři velké sociální encykliky. Jejich jednotící moment vidí pražský světící biskup v ideji „poevropštění Evropy“, v úsilí připomínat a obnovovat židovskokřesťanské kořeny našeho kontinentu, které se mohou stát inspirací pro celý svět. Z hlediska politického bylo důležité, že „papež začal mluvit s příslušníky ostatních náboženství“ (návštěva synagogy v Římě; promluva k muslimské mládeži v Maroku; mezináboženské setkání v Assisi). Byly to kroky odvážné, riskantní, ale prospěšné z hlediska společenskopolitického.

A co od nás svět a současná společnost očekává? Biskup Malý vybídl k tomu, aby křesťané vstupovali do problémových oblastí: „Mějme odvahu jít tam, kde nejsou viditelné úspěchy hned.“ Křesťané „by se neměli spokojit jen s tím, že mají mravní převahu“. Je dobré podporovat klasickou a úplnou rodinu, ale neméně rozhodně a zapáleně je třeba myslet na svobodné matky, na lidi „v průšvihu“, na všechny, kdo se snaží dostat z pastí a sítí, do kterých se zapletli. Za svůj nejotřesnější životní zážitek označil Václav Malý setkání s mladými prostituty a jejich cynickými „zaměstnavateli“. Za živý problém považuje tzv. obchod s bílým masem, který má evropské rozměry, dále otázku gamblerství, oběti rádoby pracovních agentur atd. V závěru proběhla diskuse s publikem čítajícím více než 100 lidí. Dotazy a náměty se týkaly výročí Jana Palacha a listopadu 89, chystané návštěvy Benedikta XVI. (kterou V. Malý organizačně zajišťuje), světové finanční krize, ochrany života a lidské důstojnosti od početí až po smrt, vztahu církve k ochraně životního prostředí a k internetu, k úloze křesťanů v politice.

Pavel Mareš

Ke stažení